Zaprvé, jde o podařenou studii o trendech, které ovládají současný web a které se promítají i do nevirtuálního života. Autoři podrobně rozebírají čtyři principy, kterými se nová situace řídí. Jde o otevřenost, rovnocennost (peering), sdílení a jednání v rámci celého světa. Doplňují to řadou známých příkladů a též rozhovory s lidmi, kteří Web 2.0 úspěšně zvládli. Nakonec vyvozují několik ponaučení, jak do Webu 2.0 proniknout a jak ho využít ke zlepšení podnikání.
Wikinomics se ovšem snaží být také jakýmsi manifestem. „Musíme spolupracovat, nebo zahynout,“ dočteme se hned na počátku a „čas jednat je teď,“ zase na konci. Kniha nicméně zachycuje události již proběhlé a úspěchy již oslavené. Upozorňuje na trend a vyvozuje, že bude pokračovat. Tím samosebou nikoho neurazí a ani nedává nic všanc. Navrhuje sice společenské změny, čímž rýsuje možný obraz budoucnosti (to bychom od manifestu očekávali), ale ony změny jsou již vyzkoušené a obecně přijímané, takže nejde o to, zda se ukáže, že budou mít autoři pravdu.
Zatřetí, Wikinomics je knihou napsanou dobou a pro dobu. Zachycuje status quo, což samo o sobě není špatné, ovšem nezasazuje jej do širšího historického kontextu, což právě chybí, aby se stala výjimečnou.
Čili číst, ale nebrat dogmaticky. Takových (lehčích) knih v posledních letech vyšlo víc.
Vyšlo 2. prosince 2008 na Buzzmag.cz
0 komentářů:
Okomentovat