Je management u konce s dechem?

Podle nové knihy Garyho Hamela potřebuje management inovaci. Ne, to není mýlka. Nikoli managementem inovací, píše Hamel, ale inovací managementu docílíme růstu firmy.

Rád bych publikaci posoudil ze dvou hledisek. Zaprvé, věcná stránka neboli odborný obsah. Kniha pojednává o zastaralosti současných metod používaných manažery a o potřebě jejich inovace. Je rozdělena do čtyř částí: v první nazvané Proč jsou inovace managementu důležité, Hamel vysvětluje, proč se domnívá, že současné pojetí managementu vyčerpalo své možnosti. Ve druhé části (Inovace managementu v praxi) na třech příkladech moderních firem (Whole Foods, W.L.Gore & Associates, Google) ukazuje, že to lze dělat i jinak. Ve třetí části Obrazy budoucnosti managementu dále zobecňuje, doplňuje a rozvíjí z příkladů získané poznatky. Čtvrtá část Utváření budoucnosti managementu, jak se dá předpokládat, shrnuje to nejdůležitější a zároveň – přímo či nepřímo - apeluje na čtenáře, aby se uvedenými závěry řídil.

Není to tak zlé...

Zacházet do podrobností nemá smysl zejména proto, že v již loňském prosincovém čísle Moderního řízení vyšel výtah z článku (I management vyžaduje inovaci – internetová verze zde), který to podstatné rozebírá.* A vlastně ani samotný obsah pod kritickým drobnohledem není nijak oslňující. Kniha je psána líbivým jazykem, plná moderních termínů a frází. Dlouho trvá, než se autor něčeho dobere, a když se tak stane, nejde vlastně o nic přelomového.

Co se obecně námětu týče, můžeme s Hamelem souhlasit v tom, že je třeba zamýšlet se nad inovací řídících metod, protože se to vyplácí – v případě úspěchu z toho plyne silná konkurenční výhoda. Námitky však můžeme mít k tomu, že management ustrnul a že je třeba další (uměle vyvolané) revoluce, aby se dál zdárně vyvíjel. Přijde mi to jako zbytečné zjednodušování - rozvoj konceptu vůdčích uživatelů Erica von Hippela kupříkladu průběžně nutí manažery k přehodnocení vžitých postupů a totéž lze říci o disruptivní inovaci, kterou rozvíjí Clayton Christensen, či otevřeném inovačním modelu Henryho Chesbrougha. Jakápak tedy strnulost?

Jednou nohou v oblacích

Pak je tu ještě druhé hledisko. Ačkoli není kniha bůhvíjak přesvědčivá, vidím její přínos zejména v tom, že systematicky nutí čtenáře (alespoň v mém případě to tak bylo) k netradičním a kritickým úvahám o tom, co běžně v práci dělá. Často jsem se přistihl, že dál rozvádím některé motivy a pak se ke knize vracím, abych se po chvíli opět vzdálil. Kniha tak funguje jako trampolína, která opakovaně umožní výlet do oněch oblak, v nichž by měl mít každý inovátor hlavu.

Přesto celkem vzato, jestli hledáte kritiku současného managementu, sáhněte po kousavé knize The Dilbert Principle Scotta Adamse, která je hodnotná právě proto, že není seriózní a že téma pojímá s nekompromisní nadsázkou. Pokud byste chtěli manifest nového přístupu k managementu, sáhněte po Funky Businessu, který si nebere servítky jako Hamel. Navíc Funky Business právě vyšel v aktualizovaném českém vydání (více zde).

Má tedy smysl knihu vůbec číst? Nepořizujte si ji, pokud hledáte nové odborné informace – ty najdete v koncentrované podobě ve zmíněném prosincovém článku. Čtěte, pokud chcete (přinejmenším dočasně) odcházet do práce s pocitem, že můžete změnit chod věcí k lepšímu. A taková motivace, to není špatné, že?

* Důležitým tématem knihy, které ale ve zmíněném článku chybí a které bych zde rád doplnil, jsou zdroje inspirace pro onu inovaci řídících metod. Podle Hamela bychom se měli inspirovat městy, která nabízí různorodost, z níž se rodí tvořivost, trhy pro jejich dynamiku a přizpůsobivost, demokracií, která zajišťuje kontrolu zezdola, vírou, která ukazuje cestu, a životem samotným, protože časté pokusy a výběr toho nejlepšího jsou velmi účinné nástroje.

O autorovi a knize

Gary Hamel je celosvětově uznávaným odborníkem na strategický management. Je zakladatelem poradenské firmy Strategos a autorem několika bestsellerů, mj. Competing for the Future (1996) a Leading the Revolution (2000). V současnosti působí jako hostující profesor na London Business School.

Hamel, G., Breen, B. Budoucnost managementu. Praha: Management Press, 2008. Poprvé vyšlo jako The Future of Management. Boston: Harvard Business School Press, 2007.

Tento text jsem původně napsal o prvním americkém vydání. U příležitosti českého překladu jsem ho trochu aktulizoval. Původní článek zde.