První Chesbroughova kniha Open Innovation (2003) pojednávala zejména o tom, že v globalizovaném prostředí se firmy dále nemohou spoléhat pouze na interní zdroje inovací. Po analýze chování několika (velkých i malých) firem autor doporučoval zapojit do běžného procesu vývoje produktů také náměty zvenčí a zároveň nabízet své navyužité nápady ven.1

Jeho další kniha (Open Business Models, 2006) rozebírá právě přesun námětů přes hranice firmy. Chesbrough se na věc dívá jak z makro, tak z mikro pohledu. V případě celospolečenského (makro)pohledu poukazuje na zvýšení ochrany duševního vlastnictví (intellectual property, IP) za posledních pětadvacet let. V této souvislosti je zajímavá kapitola o tzv. trzích prostředníků, kteří zjednodušují přesun IP mezi firmami, vědci a dalšími držiteli know-how. Mezi takové prostředníky patří třeba InnoCentive, nebo NineSigma. Chesbrough nicméně podotýká, že vztah firem k prodeji a nákupu IP je prozatím poměrně vlažný.
Všem těmto fázím se musí přizpůsobit také obchodní model, aby firma z IP vytěžila co nejvíc. Závěr knihy patří právě rozboru toho, jak správně zavést aktualizovaný, vnějšímu prostředí rozumně otevřený obchodní model.Oproti první knize vlastně nenalezneme nic nového, přesto je kniha důležitá proto, že vyjasňuje mlhavé pojetí „přesunu IP.“3 Mohu doporučit všem, které zajímá knowledge management a firemní IP.
Poznámky:
[1] Zde se nemyslí jen nerozpracované myšlenky, ale např. nákup licencovaných technologií, či cílená spolupráce s univerzitami.
[2] Životní cyklus technologie (stejně jako produktu) je sporné spojení. Technologie prochází několika stádii (od vzniku po zánik), ale nevrací se na počátek, což je podstatou cyklu.
[3] Chesbrough ovšem nejde až na úroveň konkrétních znění autorského a dalších zákonů.
0 komentářů:
Okomentovat