Evropský výzkum se musí zaměřit na globální výzvy

Podle Lundské deklarace by se měl evropský vývoj a výzkum zaměřit na současné globální problémy. Shodly se na tom více než tři stovky odborníků na konferenci ve švédském Lundu.

Hlavním cílem konference New Worlds – New Solutions, která proběhla počátkem července t.r., bylo prodiskutovat budoucnost evropského systému výzkumu a inovací a nastínit směr vývoje Evropského výzkumného prostoru (ERA) do roku 2025.

Výsledkem konference je tzv. Lundská deklarace, která apeluje na členské státy a instituce EU, aby přizpůsobily stávající rigidní systém tematické podpory výzkumu pomocí rámcových programů proměnlivým globálním podmínkám. Jednoduše řečeno, Evropa by si podle závěrů konference měla uvědomit, že i v budoucnu mohou přijít nečekané situace, na které bude muset pružně reagovat.

Odborníci z řad vědců, politiků i byznysu se shodli na tom, že v současnosti je potřeba hledat řešení pro celosvětové problémy, tj. zejména v oblasti globálního oteplování, veřejného zdravotnictví, bezpečnosti a zajištění dodávek energie, potravin a vody.

Toho by mělo být dosaženo:

• podporou výzkumu, který je iniciován samotnou vědeckou komunitou,

• světovým prvenstvím EU v oblasti nanotechnologií, biotechnologií a IT,

• excelentní úrovní a propojením znalostních pracovišť,

• vytvořením a podporou prvotřídní vědecko-výzkumné infrastruktury.

Lundská deklarace nepředstavuje podrobnou analýzu, ani nenabízí vhodná řešení. Její obsah by se dal shrnout jako nástin vize, či přesněji jako výzva Evropskému parlamentu a Radě EU k vytvoření vize. Její přínos je proto hlavně v tom, že otevřeně pojmenovává problémy, upozorňuje na jejich celosvětový kontext a vyzývá k jejich řešení.

Deklarace byla oficiálně předána zástupci EU, švédskému ministrovi pro vyšší vzdělávání a výzkum T. Krantzovi. Ten uvedl, že je to dobrý začátek toho, na čem chce Švédsko během následujících měsíců dále pracovat, a že závěry jsou v souladu s prioritami, které si jeho země v oblasti výzkumu pro předsednictví vytýčila.

Zdroje:

• Swedish Presidency: research must focus on grand challenges. CORDIS, 10.7.2009. [online]
• New Worlds – New Solutions – Research and Innovation as a Basis for Developing Europe in a Global Context. SE2009.eu, převzato 11.7.2009. [online]
• The Lund Declaration. SE2009.eu, převzato 11.7.2009. [online]

Psáno pro Inovace.cz. Vyšlo 23.7.2009 jako "Lundská deklarace konstatuje: Evropa se musí přizpůsobit."

Letem světem

Restekp

Je možné, že je to zbytečné a že se ještě dočkáme laviny díků (zatím tomu nic nenasvědčuje), přesto si nedpustím poděkování hasičům, kteří se podíleli na odklízení následků čtvrteční bouřky. Projel jsem za poslední dny několik desítek kilometrů po Sředočeském a Východočeském kraji a na to, že se něco dělo, mě kromě pahýlů stromů upozornily jen občas piliny po řezání motorovou pilou. Rychlost, se kterou hasiči odklidili padlé stromy a větve, si zaslouží veřejné poděkování!

Destekp

Senát (přesněji pětice lidí z ODS) navrhnul zvýšení počtu trestných bodů pro řidiče z 12 na 18. Lidovky to sice nazvaly liberálním, ale mě se to zdá spíš jako politický podraz. Jednou stanovený limit (je prakticky jedno, jak vysoký) znamenal jasně dané podmínky: jezděte podle pravidel, nesprávné chování budeme trestat určitou sazbou; v případě, že budete jezdit pro společnost nepřijatelným způsobem, zbavíme vás výsady řídit - volba je na vás.

Navýšení počtu bodů znamená podporu těch, kteří vědomě nedodržují daná pravidla. Domnívám se, že kdyby neukáznění řidiči netvořili tak početnou skupinu potenciálních voličů, nikdo by o zvýšení počtu bodů po třech letech fungování systému neuvažoval.

(Nabízí se zde zajímavá paralela s prodlužováním trvání copyrightu, jak ho popisuje Lessig ve Free Culture: před vypršením doby platnosti se objeví zájmová skupina, která usiluje o jeho prodloužení, nehledě na celospolečenský dopad.)

Foto: Hometown Invasion Tour

Británie hledá cestu z krize: Investuje do digitální budoucnosti

Británie představila v polovině června strategický dokument Digital Britain, který definuje hlavní směry budoucího vývoje země na poli digitálních médií.

Gordon Brown, předseda britské vlády, na summitu Digital Britain 17. dubna přiblížil význam strategie zaměřené na digitální technologie: „Jen tím, že budeme směřovat k digitální Británii a že se ujmeme vedení v globální digitální ekonomice, udržíme svou konkurenceschopnost jako jedna z předních ekonomických a průmyslových velmocí i v nadcházejících letech.“

Střednědobá strategie si důrazem na nové technologie klade za cíl podpořit klíčová odvětví pro udržení a další rozvoj potenciálu své silné ekonomiky. Mezi hlavní body plánu Digital Britain patří:

• Všeobecná dostupnost připojení o rychlosti 2 MBit/s do roku 2012

• Investice do vysokorychlostních sítí nové generace

• Přechod na digitální rádio v roce 2015

• Přísnější postihy digitálního pirátství

Na některá opatření zprávy Digital Britain se snesla kritická slova, zejména na zavedení fixních poplatků ze všech pevných linek. Výtěžek z poplatků (přibližně 150 milionů liber ročně) by měl poskytnout základ financování pro rozvoj vysokorychlostního připojení. Opoziční Konzervativní strana ale upozornila, že místo zavádění daně by se vláda měla zaměřit na podporu investic do tohoto oboru spíše pomocí uvolnění zákonné regulace.

Za přípravou strategie Digital Britain stojí Ministerstvo kultury, médií a sportu a Ministerstvo obchodu, inovací a dovedností. Přípravný proces neprobíhal ale jen v rámci těchto institucí, zapojila se do něj i veřejnost, ať už odborná, ale i laická. V lednu vláda zveřejnila první pracovní znění dokumentu, tzv. interim report, a vytvořila široký prostor pro připomínky: od diskusí na nejnovějších technologických platformách jako jsou Twitter či on-line forum, až po klasická setkání (organizovaná dobrovolníky), která rezultovala v oficiálních vyjádřeních. Připomínky se promítly do výsledného dokumentu, jehož oficiální uvedení proběhlo 16. června t.r.

Konzultant Jiří Peterka ve svém článku na Lupa.cz srovnává odsouhlasenou podobu strategie se situací v České republice: „U nás takovéto věci řešíme spíše reaktivně než proaktivně, když už jsme k tomu něčím dotlačeni, a hlavně „per partes“: vytváříme si vlastní koncepce a záměry jen pro některé dílčí oblasti, vytrženě z širšího kontextu a bez návaznosti na další oblasti.“

ČR by se v přístupu Velké Británie proto mohla inspirovat. Nejnovější strategický dokument o budoucnosti, který schválila, tj. Národní politika výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009 – 2015, se o internetu a digitalizaci vůbec nezmiňuje. Je na druhou stranu ale pravda, že cíl dalšího klíčového dokumentu, Národní broadbandové strategie (NBS) z roku 2005, se daří plnit, protože počet domácností s vysokorychlostním internetem v roce 2008 přesáhl 30%, přičemž v roce vyhlášení strategie to bylo pouhých 5%; připomínáme, že cílem NBS je do roku 2010 připojit broadbandem 50% domácností, což není z dnešního pohledu nereálné. Potíž je nicméně v tom, že NBS je oproti Digital Britain poměrně marginálním dokumentem (navíc již zaniklého Ministerstva informatiky), který aktivně nehledá podporu veřejnosti a neprosazuje dostupnost internetu jako nutný prvek při tvorbě budoucnosti země, jako tomu je ve Spojeném království. Je to tedy především promyšlený celospolečenský marketing, ve kterém se můžeme ze zprávy Digital Britain poučit.

Zdroje:

Digital Britain Report

Lupa.cz o Digital Britain

BBC o Digital Britain

Národní broadbandová strategie ČR

ČSÚ – Stav připojení k internetu v českých domácnostech v r. 2008

Psáno pro Inovace.cz. Vyšlo 13.7.2009 jako "Británie hledá cestu z krize: sází na digitální budoucnost."

Výsledky českého předsednictví

• Rozdali jsme 14 000 kravat, 7 000 šátků, 36 000 propisovacích tužek.
• Pro přepravu lidí jsme zapůjčili 70 osobních vozů, 70 minivanů, 20 busů.
• Vydali jsme 80 000 výtisků různých brožur a 30 000 akreditačních karet.
• Přeložili jsme 4 000 normostran textu.

A hlavně: přišli jsme s výsledky naší činnosti během neslavného předsednictví již den před jeho oficiálním ukončením!

Zdroj: Eu2009.cz

Foto: Downing Street, Fickr CC.