středa, 30. září 2009

Council: Czech expenditures on basic R&D are relatively high

Czech research, development and innovation
The Research and Development Council recently published a comparative study which aims to present objective data on financing the basic R&D in the Czech Republic as compared to other OECD countries. It compares the proportion of total expenditures on basic R&D (% of GDP, see the table, data source: OECD MSTI), and then proportion of expenditures by government, business and universities (data source: Eurostat). In the relative percentual comparison, the Czech Republic is spending more then average on its basic R&D.

Main conclusions:

1. The portion of basic research expeditures is 4th among the compared countries (24.6%).
2. The portion of expenditures by government is 2nd highest (74.1%).
3. The portion of expenditures by businesses is 3rd highest (9.8%).
4. The portion of expenditures by universities is 5th highest (61.4%).
5. From these figures is evident that Czech basic R&D is funded relatively well, taking in to account that these are not absolute amounts.

Source: The Research and Development Council. Výdaje na základní výzkum, 23.9.2009.

My comment: The results are not suprising. The Council is trying to support its position (as well as the Academy of Science did by conducting its own survey) instead of facilitating the debate about the system enhancement and actively trying to find a solution of the dispute.

neděle, 27. září 2009

Science, research and their funding in the view of Czech public

Czech research, development, and innovation
"Science in the Czech Republic has a positive image among Czech public; it is considered to be at high quality and important. On the other hand, people are more critical in case of its funding. The part of the public, which is more familiar with the topic, evaluate science and research in the Czech Republic and also the institution of Academy of Science of the Czech Republic more positively than the others and also in a more urgent manner perceives problems of its current funding and more calls for responsibility of the state for further development. "

Source: Science, research and their funding in the view of Czech public, The Public Opinion Research Centre, 23.9.2009. The report in Czech only.

My comment: The Public Opinion Research Centre is a part of Academy of Science. This fact may question the independce and impartiality of this particular survey.

The number of Czech universities will decrease

Czech research, development, and innovation
"The number of students at Czech universities will start decreasing as from 2012 which will entail a reduction of the number of universities which is at present excessive ... Last year, the Czech Institute for Information in Education registered 26 public and 45 private universities operating in the country. According to the Czech Rectors' Conference head Petr Fiala, this is too much given the population size."

pátek, 25. září 2009

Council for research faces major reshuffle

"The Czech government's Research, Development and Innovation Council (RVVI) shows poor performance and should therefore be reconstructed, participants in round table talks on the future of Czech science agreed today, Czech PM Jan Fischer told journalists. ... The participants agreed that they would continue to meet. The new meeting will take place in a month and will be organised by the Czech Academy of Sciences. According to Fischer, changes in the RVVI could take place at the beginning of next year.

'I can imagine more fundamental personnel changes than simply the replacement of a couple of its members. The question is whether the council should monitor the development of science or it should be a coordination centre. However, such discussion only awaits us,'Fischer said.

The participants also agreed that today's talks were useful. Academy of Sciences President Jiri Drahos said that the round table talks substituted for the RVVI's passivity."

středa, 23. září 2009

Noc vědců 2009 aneb Není vědec jako vědec

Noc vědců 2009
V pátek 25. září se uskuteční již čtvrtý ročník Noci vědců, která se koná v rámci iniciativy Evropské komise po celé Evropě již od roku 2005, vždy zároveň v jediný den v roce. Cílem této akce, letos s podtitulem „Není vědec jako vědec“, je představit vědce veřejnosti jako „obyčejné lidi“, ukázat, že věda může být zábava, a přesvědčit návštěvníky, že možná i oni se mohou zkusit věnovat vědecké kariéře.

Návštěvníci se v prostorách plzeňského science centra Techmania, které je koordinátorem projektu pro ČR, setkají s kostýmovanými postavami z historie vědy. Během vědecko-technických show si budou moci osahat kapalinu, která může téct i být tvrdá jako kámen, vidět zapalování ohně vodou, vyzkoušet interaktivní dotykový stůl nebo robotickou ruku.

Česká astronomická společnost se svými pobočkami a mnoho hvězdáren a planetárií po celé republice připravily bohatý astronomický program. Kromě pozorování oblohy bude připravena řada výstav, přednášek a promítání. Na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově uvidíte největší dalekohled v republice a můžete si zde také otestovat své znalosti kosmonautiky.

V Praze na Štefánikově hvězdárně budou pro pozorování oblohy k dispozici všechny dalekohledy observatoře, návštěvníci si budou moci osobně vyzkoušet práci astronomů na několika místech v objektu hvězdárny. Přijede také Astrobus – mobilní astronomická observatoř. O výzkumu elementárních částic, z nichž je tvořena veškerá hmota ve vesmíru, pohovoří vědci z evropské laboratoře CERN. Národní kontaktní centrum Sociologického ústavu AV ČR pořádá diskusi na téma Proměny vědění.*

V Českých Budějovicích bude Noc vědců v klubu c.k. Solnice pojatá jako rockový koncert. K tomu organizátoři z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity přidají produkci DJs v Electronic Science Music Night v Marty’s clubu, doplněnou vědeckou videoprojekcí.

V Brně se do akce zapojily Fakulta chemická VUT a Masarykova univerzita a akce se zde bude konat na čtyřech místech. Připravena je interaktivní show s fyzikálními a chemickými experimenty. Návštěvníci budou moci prozkoumat běžné potraviny – kolik skutečného džusu je v koupené krabici, z čeho všeho se skládají uzeniny, jak rychle se v potravinách množí mikroorganismy? Zabrousit mohou i do medicíny, pokud se podívají na videoprezentaci nových chirurgických metod bez použití skalpelu nebo na on-line zobrazení stavu nožní klenby a mechaniky chůze. Akci doprovodí cimbálová muzika a mažoretky. Zakončena bude ohni, dýmy a výbuchy – to vše ovšem v rukách odborníků a tedy bezpečné.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabídne přednášky na téma “Vliv vína na globální oteplování Země“ nebo „Čarodějnické modlitby jako specifický produkt čarodějnických procesů“. V experimentální sekci uvidíte měření na Van de Graaffově generátoru, ukázku destilace alkoholu a 3D-tiskárnu. Pedagogové univerzity se postarají i o hudební doprovod a předvedou malé divadelní představení.

Vstup na všechny akce ve všech místech je zdarma.

Součástí aktivit v rámci projektu je i soutěž Vytvoř plakát Noc vědců 2010 – více zde.

Zdroje:
  • Techmania science park. Tisková konference k Noci vědců. [online]
  • Noc vědců. Oficiální stránky projektu pro ČR. [online]
  • Evropská komise. European Researchers‘ Night. Oficiální stránky projektu. [online]
* Z loňské akce pořádané NKC při Noci vědců jsem odcházel rozhořčený. Musím se ale přiznat, že mě letošní studie o úskalích transformace vědní politiky přesvědčila, že T. Stöckelová má co říct, pročež tuto akci doporučuji.

Magisterské studium v zahraničí: kariérní poradenství

University of Manchester
Myslím, že stojí za to doplnit několik podrobností k tzv. kariérním službám pro studenty. Koordinátorka centra pro kariérní poradenství magisterským studentům se na počátku svého projevu podivila nad nízkým počtem přítomných uživatelů Twitteru, načež vysvětlila, že to je velmi efektivní nástroj pro distribuci nabídek na poslední chvíli, například když ji kontaktuje zaměstnavatel a potřebuje obsadit pozici během několika dní.

Po takovém úvodu už nebylo překvapivé, že kariérní centrum používá pro magistry dva blogy, facebook, linkedin a netvibes a nově také poradenský chat přes IM. Studenti mohou navštěvovat semináře zaměřené rozvoji osobnosti, jako jsou
  • prezentační dovednosti,
  • akademické a obchodní psaní,
  • cvičné (video)rozhovory,
  • psychometrické testy,
můžou si nechat ohodnotit životopisy, motivační dopisy, či se zúčastnit setkání s absolventy školy a s externími odborníky apod. Záhy jsme byli nabádáni, abychom co nejdříve začali hledat zaměstnání, uvědomili, co vlastně chceme po škole ale i do budoucna dělat a jaké vlastnosti chceme zlepšit.

Je toho spousta, co říkáte? Má to ale svůj důvod. Magisterský obor je jednak pouze roční a navíc intensivní, takže na hledání v průběhu roku nebude moc času. Pak také někteří zaměstnavatelé (např. Credit Suisse) uzavírají první kola přihlášek už rok předem. A škole také pochopitelně záleží na tom, aby její absolventi měli prestižní pozice, což přispívá k prestiži jí samotné. Nevím, zda to stejně funguje na ostatních univerzitách, nicméně i kdyby byla tato jediná (čemuž ani za mák nevěřím), je to velmi inspirativní přístup, minimálně z pohledu studenta.

Předchozí články:

neděle, 20. září 2009

Czech Technology Agency in the right hands?

The Research and Development Council, government's advisory body for the R&D and innovation policy, agreed on the names that will be proposed to the government as the presidium for the to-be-established Technology Agency of the Czech Republic. These include:
  • Ing. Miroslav Janeček, CSc.,
  • Doc. Dr. Ing. Vladimír Kebo,
  • Ing. Karel Klusáček, CSc., MBA (nominated to be the head of the presidium),
  • Prof. Ing. Vojtěch Konopa, CSc.,
  • Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D
On his blog at Czech on-line newspaper Ihned.cz, Mr. Tomas Opatrny, the vice-dean at Palacký Univeristy in Olomouc, published an interesting finding: None of the experts nominated have a recorded result in the Council's database of research results in the area of applied science.

"It is theoretically possible that the Council decided according to the conceptions shown by candidates and these were sufficiently better than others. But the materials were not published and so an inspection by the public is not possible," says Opatrny.

Mr. Opatrny than adds that he would prefer to live in a country where the managers are selected according to their experience and results, not by the particular lobby groups that support them (which is an unsupported argument in the article). He concludes by stating that we shall wait for the government reaction and see where the new management will take the applied research.

Source:

Opatrný, Tomáš. Kapitáni aplikovaného výzkumu přicházejí. Bude to Titanic? Blog.ihned.cz, 15.9.2009.

Context:

The Technology Agency will be the chief institution for allocating the financial means for the applied research. The agency will be in full operation in 2011. Its creation is a part of the Reform of the System of Research, Development, and Innovation that's started in March 2008.
My comment: The zero recorded results didn't need to be the only (or crucial) selection criteria in the process. Candidates can have other very relevant experience in managing science and technology, see e.g. profile of Mr. Klusacek. The main point is that Council insists on evaluating according to the results in the case of sciencists and institutions and non-recorded results don't play significant role then. The situation therefore rises an important question about how to provide a complex evaluation of academic effort.

Czech version of the post here.

Magisterské studium v zahraničí: úvod

University of Manchester
Chystám se pro vás napsat sérii článků o zkušenostech ze studia v zahraničí. Krom obsahové náplně, která se bude týkat inovací, se zaměřím také na samostný systém studia. Je to proto, abyste mohli posoudit, jaké jsou přednosti a nedostatky v porovnání se situací v ČR, pokud uvažujete o studiu v ČR a jinde. Jde mi také o to ukázat, v čem by se mohl náš současný systém zlepšit.

První týden: neztratíte se

První věc, která by vás mohla zajímat, je, že týden před zahájením semestru jsme prošli řadou seznamovacích aktivit, které nám ukázaly nejen, kde jsou budovy univerzity a provedli nás městem, ale součástí byla i cesta do nejbližšího velkého supermarketu, seznámení se s národními zvyklostmi a uvedení do zdravotního systému země. Jestli vás zajímají podrobnosti, více najdete v Orientačním průvodci.

Zajímavé na celém systému přípravy je, že je na možství lidí, které se ho účastní, velmi dobře oragizovaný, brožurou počínaje, navigací uvnitř kampusu konče. Za zmínku stojí i přátelské přijetí: žádné dělení na fakulty a kurzy, jste součátí celé univerzitní komunity.

Magisterské studium: cesta k expertize

První věc, kterou jsme se dozvěděli při úvodu do magisterského studia, bylo: knihy jsou v době tisku zastaralé; jelikož chceme, abyste byli předními odborníky, musíte jít přímo k pramenům: budete číst žurnály a dělat výzkum. To je rozdíl oproti petrifikovaným, úzkostlivě vyžadovaným zdrojům (rozuměj knihám napsaným samotným profesorem) v ČR.

Druhá věc, kterou jsme se dozvěděli: naším cílem je z vás udělat experty v daném oboru, budete schopni systematicky a kreativně řešit komplexní problémy, budete vědět, jak pomocí výzkumu rozšířit vědomostní databázi, naučíme vás odborně myslet.

Pak jsme byli seznámeni s desítkou způsobů, jak se bude hodnotit naše práce: písemné a ústní zkoušky, seminární práce, skupinové projekty atd. Důvod? Abychom lépe ohodnotili potenciál každého z vás a účinek studia na něj.

A na závěr: Už jste přemýšleli o tom, co budete dělat po skončení studia, tj. za rok? Ne? Tak o tom začněte přemýšlet (i s pomocí kariérních služeb univerzity) již dnes.

Je z toho patrné (a osobně jsem prozatím nabyl toho dojmu), že i při vysokém počtu nejsou studentni pro univerzitu jen čísla či obtěžující nutnost pro financování výzkumu. Univerzita ví, či alespoň to po úvodu tak vypadá, jaké služby studentům poskytuje, jaké lidi z nich chce udělat a k čemu jim univerzitní vzdělání bude.

Předesílám, že se nejedná o výměnu v rámci programu Erasmus. Během následujících týdnů a měsíců připravím systematického průvodce pro zájemce o studium v zahraničí (budu vycházet z tohoto). Pokud také studujete v zahraničí či máte jiný názor, klidně se mnou polemizujte nebo mě doplňujte.

Bude vedení Technologické agentury ve správných rukou?

Se relevantní poznámkou k návrhu vedení vzikající Technologické agentury přišel T. Opatrný na blogu na Ihned.cz. Ani jeden z navrhovaných nemá v databázi výsledků RIV body za aplikovaný výzkum, o jehož financování by měli rozhodovat...

Opatrný dodává: "Hrozně rád bych žil v zemi, kde má armáda generály, schopné uběhnout deset kilometrů a při střelbách strefit terč. Hrozně rád bych žil v zemi, kde politiku výzkumu vedou lidé, kteří sami něco vyzkoumat dokáží a při tvorbě strategií mohou budovat na vlastní živé zkušenosti, a ne jen na papírových tabulečkách z různě posbíraných statistik. Kde o jmenování vedoucích pracovníků víc rozhodují konkrétní výsledky, než to, která lobbyistická skupina se za dotyčného postaví. Hrozně rád bych žil v zemi, kde dotace na aplikovaný výzkum budou rozumnou investicí a nikoliv tunelem na veřejné peníze. Ale nechme se překvapit, jak na tuto nominaci zareaguje vláda, jak si jmenované předsednictvo bude vést, a kam se poté odebere náš aplikovaný výzkum."

Kontext: Rada pro výzkum, vývoj a inovace na posledním zasedání schválila návrh vedení pro Technologickou agenturu ČR, která by se měla stát hlavním správcem financí na aplikovaný výzkum. Návrh bude předložen vládě.

Vlastní komentář: To, že se při rozhodování nebraly v úvahu získané body, ještě nemusí být považováno za nedostatek. Důležité ale je, že Rada trvá na výsledcích při běžném hodnocení vědců a institucí; Opatrného poznámka proto nastoluje především otázku po tom, jak komplexně ohodnotit vědeckou práci.

Anglická verze tohoto příspěvku zde.

Alternativy vědní politiky

Každé svobodné rozhodování nutně potřebuje alternativy, z nichž si lze vybrat, to platí i pro politiku vědy a výzkumu.

Nová studie Sociologického ústavu AV ČR nejenže zkoumá proměny vědy vzhledem k probíhající transformaci české vědní politiky, ale hlavně upozorňuje, že jsou i jiné možné cesty, než tzv. akademický kapitalismus.

Tak nejprve ten akademický kapitalismus. Editorka knihy T. Stöckelová tvrdí, že „veřejné politiky dnes už vlastně nemluví o ‚vědě‘, ale o ‚výzkumu a vývoji‘, případně ‚výzkumu, vývoji a inovacích‘ oproštěných od osvícenských konotací vědy, vědění a jejich role ve společnosti (nebo dokonce historii lidstva).“

Jako dominantní politika se prosazuje tzv. akademický kapitalismus, který autorka shrnuje následovně: Smyslem a cílem vědy je technologická inovace, kterou lze proměnit na obchodovatelné zboží. Objevuje se snaha vědu řídit, měřit, kvantifikovat a následně vyhodnocovat investice.

Termín akademické podnikání, či akademický kapitalismus je proto namístě.

Ovšem to má implikace. Zaprvé, tlak na výsledky mění samotný proces bádání. Mezi výzkumníky se tvoří až nezdravě soutěživá atmosféra, výsledky se přizpůsobují kritériím hodnocení, vynášení excelentních institucí se projevuje frustrací zbylých atd. Vyspělé země, které si často bereme za příklad, např. Velká Británie, přesně s těmito problémy zápasí, říká Stöckelová. Na tom by se dalo zapracovat, ovšem veřejně se o tom nemluví a nediskutuje.

Stejný základ má i druhá, závažnější implikace. Oficiální vyhlášení akademického podnikání za jedinou správnou cestu způsobilo, že nejenže se nemluví o jeho nedostatcích, ale veřejně se nediskutují ani jeho alternativy. Stöckelová připomíná práci J. Lawa, který vymezil další tři režimy, v nichž může výzkum pracovat: byrokratické úřadování, povolání a vizionářství.

Nebudu je zde více rozvádět, všechny mají kladné i záporné stránky, samozřejmě žádný není dokonalý. Jde ale o to, že studie Sociologického centra ukazuje, že takové alternativy existují. (Pátrám v paměti, jestli se některá studie Technologického centra zabývala alternativními přístupy k vědě, nebo se jen orientovaly na best practices, které by nám pomohly zlepšit se v rámci podnikatelského módu.)

---

Omlouvám se, že jsem vzal celou knihu poněkud zhurta bez ladu a skladu. Publikace je založená na sociologickém výzkumném projektu KNOWING, který porovnával přístup k vědním politikám ve vybraných zemích EU. Výsledná publikace pojednává nejen o vědní politice jako takové, ale také o roli, jakou v ní hraje a nehraje gender, a také o problémech mladých vědců při soužití s akademickou komunitou. Gender a mladí členové týmu jsou jistě nepostradatelnými tématy vědní politiky, ovšem našla by se další, jež kniha nezmiňuje, např. brain drain či nedostatečné finance. Všechno jsou to dílčí témata, která se řeší v rámci zvoleného režimu. Proto jsem začal tím nejpodstatnějším, co kniha dle mého názoru přináší.

Rád bych tuto knihu zhodnotil pro Inovace.cz obšírněji, budu rád za komentáře od těch, kteří četli, i od těch, kteří nečetli.

pátek, 18. září 2009

Ve volných chvílích počítejte!

Projekt BOINC
1. Vyberte si projekty.
2. Stáhněte a nainstalujte si program BOINC.
3. Začněte počítat.

Aktivní: 328,171 dobrovolníků, 567,935 počítačů.
24 hodinový průměr: 3,012.57 TeraFLOPů.

Berkley Open Infrastructure for Network Computing - více zde.

K BOINC jsem se dostal přes článek P. Slavíčka Počítačovými hrami k občanské vědě ve Vesmíru 88.

středa, 9. září 2009

EIS 2008: Jak si stojíme?

Časopis Ergo
Technologické centrum Akademie věd ČR přineslo v posledním čísle časopisu Ergo přehled analýzy European Innovation Scoreboard pro rok 2008. Jak jsme ve srovnání s ostatními zeměmi EU dopadli?

Srovnání European Innovation Scoreboard (EIS) provádí od roku 2001 Evropská komise na základě údajů databáze Eurostat, Evropské asociace rizikového kapitálu, Evropské observatoře informačních technologií, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a dalších.

Inovační výkonnost jednotlivých zemí se posuzuje podle 29 ukazatelů, které jsou rozděleny do sedmi kategorií ve třech hlavních skupinách.

Silní v ekonomických efektech, chybí lidé a finance

ČR dosahuje nadprůměrných výsledků v kategorii Podnikové investice, které táhnou zejména vysoké investice do ICT, a v kategorii Ekonomické efekty, které jsou ovlivněny nadprůměrnou zaměstnaností a exportem v high-tech a středně high-tech sektorech. Evropské úrovně dosahujeme v kategorii Inovátoři, která mapuje podíl inovujících malých a středních podniků (MSP), a také v kategorii Vazby a podnikatelství, jejíž podíl v ČR zvyšuje především intenzivní spolupráce na inovacích právě mezi MSP.

V kategorii lidských zdrojů a financování ČR ale za průměrem EU zaostává. Slabé výsledky v kategorii Lidské zdroje jsou způsobeny nižším podílem populace s vysokoškolským vzděláním a také malým zapojením do celoživotního vzdělávání. Kategorie Financování a podpora trpí zejména nedostatečným využíváním rizikového kapitálu, avšak příznivě se v této kategorii jeví růst veřejných výdajů na VaV (mezi lety 2004 a 2007 růst ze 70% na 85% průměru EU).
Nejslabších výsledků ČR dosahuje v kategorii ochrany průmyslového vlastnictví, v EIS souhrnně označené jako Mezivýstupy. Zde se projevuje především nízký podíl patentových žádostí u Evropského patentového úřadu (7% průměru EU).

Pod průměrem EU, ale doháníme

Podle souhrnného inovačního indexu se ČR umístila pod průměrem států EU, jak ukazuje graf č. 1. Je ovšem namístě dodat, že se průběhem let rozdíl snižuje: zatímco v roce 2004 dosahoval údaj 80% evropského průměru, v roce 2008 je to již 85%, čímž se ČR řadí k zemím s nadprůměrným růstem inovační výkonnosti.

Graf č. 1 Pořadí zemí podle hodnoty souhrnného inovačního indexu 2008. Zdroj: Ergo 3/2009, str. 10.

Analytik Skupiny strategických studií Technologického centra AV Michal Pazour však v závěru studie upozorňuje, abychom neusínali na vavřínech: „Skutečnost, že ČR dosahuje relativně dobrých výsledků v oblasti ekonomických efektů inovací, je jistě potěšující (jakkoli tyto výsledky souvisejí do určité míry s oborovou strukturou české ekonomiky). Je však potřeba zdůraznit, že budoucí potenciál inovačního rozvoje bude určován dostupností zdrojů pro inovace (lidských a finančních), kde ČR za evropským průměrem stále zaostává.“

Zdroje:
  • Pazour, Michal. Inovační výkonnost ČR v mezinárodním srovnání EIS 2008. Ergo 03/2009, str. 8-13. Dostupné také on-line.

  • European Innovation Scoreboard 2008. [on-line]

Psáno pro Inovace.cz. Vyšlo 1.9.2009 jako "EIS 2008: Jak si stojí Česko?"

pátek, 4. září 2009

Co vše může být zdarma?

Anderson: Free
„Dříve či později bude každá firma nucena najít způsob, jak nabídnout něco zdarma, či jak věcem zdarma konkurovat,“ píše v nové knize významný americký žurnalista Chris Anderson.

Někteří doktoři v Číně si nechávají platit jen v případě, že je jejich pacient zdravý. Když onemocní, přestane platit a je v lékařově vlastním zájmu, aby jej co nejdříve vyléčil. Jedno dánské fitcentrum účtuje poplatky svým abonentům jen tehdy, když přestanou pravidelně cvičit. Za každou vynechanou lekci zaplatí a mohou vinit jen sami sebe. V americkém Los Angeles je hudební klub, kterému musí kapely platit, chtějí-li si v něm zahrát. Několik dolarů jim stojí za pár minut slávy a kdoví jestli si jich nevšimne nějaký producent.

I takovéto poněkud úsměvné příklady netradičních obchodních modelů lze nalézt v knize Free: The Future of a Radical Price, kterou napsal novinář a spisovatel Chris Anderson a která právě vyšla u amerického Random House.

Internet mění podnikání

Trochu výstřední zajímavosti pochopitelně nejsou hlavním těžištěm knihy. Anderson jimi pouze ilustruje svou ústřední myšlenku: internetová revoluce učinila ze zboží, které je zdarma, zcela všední věc, a lze předpokládat, že zákazníci začnou věci zdarma běžně očekávat i na jiných trzích.

Free není Andersonovou první knihou o změnách, které přinesl internet. Před třemi roky vydal bestseller The Long Tail (Dlouhý ocas, česky prozatím nevyšlo), v němž poukázal na skutečnost, že virtuální prostředí celosvětové sítě pro podnikatele znamená, že nadále nemusejí obsazovat prodejní regály jen tím nejatraktivnějším zbožím. Internet totiž dovoluje s nepatrnými náklady vystavit (tj. na webu zobrazit) i položky, o které je sice jen minimální zájem, ale které se přesto prodávají. Zachyceno graficky, položky s malou poptávkou tvoří ve srovnání s těmi nejpoptávanějšími protáhlou křivku blížící se nule – proto teorie dlouhého ocasu.

Graf 1. Rozšíření nabídky díky internetu. Zdroj: Wikipedia.org, upraveno.

Jak se využít „zdarma“ ve vlastní prospěch

I další kniha z Andersonova pera se zabývá dopadem internetu na podnikání. Tentokrát jsou v hledáčku nízké, prakticky zanedbatelné náklady šíření elektronického obsahu. „Dnes existují tři jiné technologie, které se naší ekonomiky dotýkají podobně jako elektřina: výpočetní výkon, kapacita digitálního úložiště a rychlost připojení. A všechny tři se zlevňují natolik, že se nám je téměř nevyplatí měřit.“

To má za následek, že cena zboží, které lze digitalizovat (hudba, filmy, filmy), rapidně klesá. Je načase, dodává Anderson, najít vhodný způsob, jak ziskově propojit věci zdarma s placenými službami.

V knize pak popisuje čtyři základní modely. Zaprvé, je zde možnost nabídnout jeden produkt jako lákadlo ke koupi dalšího produktu – to je příklad vzorků kosmetiky, výhodných balení v supermarketu, či poštovné a balné zdarma v zásilkovém obchodě Amazon.com.

Pak je tu sponzorování zboží a služeb třetí stranou. Vedle obecně známého příkladu sponzorovaných odkazů při hledání pomocí Google jde hlavně o mediální obsah (reklama v novinách, TV, rádiu).

Dále lze využít modelu tzv. freemium, tedy nabídnout základní verzi produktu zdarma a pokročilé funkce za příplatek (např. telefonní software Skype, či prémiový účet ve fotobance Flickr).

Konečně je tu nepeněžní trh, který očekává přínos ve formě zvýšené pozornosti, vylepšení pověsti apod. Zde se jako příklad často zmiňují blogy či encyklopedie Wikipedia.org.

Příliš slabé stéblo pro tonoucího

Kniha vlastně přichází jakoby na zavolanou. Mediální společnosti na celém světě nejen pod tíhou hospodářské krize hledají způsob, jak se dostat z pasti, do níž před lety samy sebe chytily uvolněním veškerého obsahu zdarma. Majitel největší mediální sítě světa Rupert Murdoch předčasem oznámil, že všechny jeho internetové tituly do roka přejdou na placenou verzi. Jestli takový postup zachrání všechna skomírající média, není jasné. Andersonova kniha Free ale může v těžké situaci přinést alespoň inspiraci.

Knihu doplňuje, jak už bylo řečeno, řada příkladů, nápadů a tipů, jak úspěšně zavést inovativní obchodní model založený na zboží a službách, které jsou zdarma, a to i včetně zboží hmotného (telefony, letenky, hardware), takže se v ní najde široké spektrum odborných čtenářů. Důslednou praktickou metodu, kterou bychom čekali, v ní ale nenajdeme, protože styl psaní a forma informací se neliší od jiných amerických „business books“ – Anderson zůstává na povrchu a spíše baví a překvapuje, než aby čtenáři nabídl skutečně užitečnou příručkou. Pokud však hledáte inspiraci pro rozvoj podnikání, nemusí to být nutně na překážku.

Do 14. září je na oficiálních stránkách možno získat elektronickou verzi knihy - pochopitelně zdarma. Více na www.thisbookisfree.co.uk.

Chris Anderson je od roku 2001 šéfredaktor amerického technologického magazínu Wired. Dříve působil v The Economist, Nature a Science. Několikrát obdržel cenu National Magazine Award. Je autorem knihy The Long Tail, s níž získal mj. cenu Goldman Sachs Business Book of the Year v roce 2006.

Anderson, Chris. Free: The Future of a Radical Price. Random House, 2009.

Související články:
Psáno pro Inovace.cz. Vyšlo 28.8.2009 jako "Zač budeme na internetu platit". Stručné shrnutí knihy vyšlo také 2.9.2009 v A2.

Aktualizace: Děkuji V.S. za upozornění, že kniha zdarma po registraci nepřišla, resp. nepřišel ani potrvzovací mail. Možná řešení: 1) počkat, 2) napsat do Random House (vydavatel), či přímo Andersonovi, 3) stáhnout zdarma audioknihu (např. zde, 285 MB, vyzkoušel jsem a funguje). Pokud někomu kniha zdarma po registraci přišla, dejte vědět.

Jen poznamenávám, že takové problémy spojené s downloadem knihy zdarma poukazují na to, že u obsahu zdarma je vždy nějaký háček - v tom mě Anderson prostě nepřesvědčil.