úterý, 28. prosince 2010

Sazka nemá šťastný den

Kolem Sazky to vře. Akcionářům, které tvoří české sportovní svazy, vadí, že se Sazka zadlužila při výstavbě O2 arény a přestala jim posílat peníze na provoz. Uvažuje se o odprodeji, restrukturalizaci a výměně managementu, aby se společnost zachránila před insolvencí. O tom se ale psalo dost ve všech médiích (např. HN, LN), zde bych se chtěl věnovat samotné činnosti Sazky.

Zaměřeno na služby

Hlavní činností Sazky jsou loterijní služby, zejména hry Sportka, Euromilióny, Šťastných 10 a Šance. Společnost dále poskytuje kurzové sázky, okamžitou loterii (výherní losy), loterijní videoterminály (nástupci hracích automatů) a od r. 2009 také internetové sázky. V portfoliu je několik doplňkových služeb jako dobíjení kreditu předplacených karet, placení složenek a k mému překvapení také tvorba znaleckých posudků.

Společnost představila v poslední době několik inovací, zejména inkrementálního charakteru. Objevilo se pár nových her pro videoterminály, nový typ losů, avšak jedinou skutečně novou službou bylo sázení po internetu. Dlužno podotknout, že to bylo hlavně vzhledem k nové legislativě, která tuto činnost povolila.

Není divu, že se nic převratného neděje; Sazka nemá na poli loterijních her konkurenci a zároveň je neúspěšná v penetraci trhu kurzového sázení, kterému dominuje Fortuna a další se sítěmi kamenných poboček. Sazka by se alespoň z části potřebovala vymanit ze své upjaté image a zkusit oslovit mladou generaci sázkařů uvyklých Facebooku a Twitteru.

Kdo vlastně hraje?

Sazka má netradiční byznys model. Protože ji vlastní sportovní svazy v čele s ČSTV, investuje se veškerý její zisk do sportu. To je také účel za kterým původně vznikla.

Je zajímavé, že ekonomická recese nepřispěla k razantnímu nárůstu sázek. Dalo se totiž očekávat, že lidé budou hledat levnou zábavu. Jak ale uvádí výroční zpráva z loňska: "Sázejí ... především zaměstnaní lidé střední příjmové třídy a ti musejí nejprve uhradit nezbytné náklady a teprve poté mohou se zbylými penězi volně nakládat."

Ještě jedna zajímavost o chování zákazníků. Když společnost v šedesátých letech začala snižovat nejvyšší výhry a zároveň plošně zvyšovala ty nejnižší, setkala se s klesajícími tržbami. "Tento sestupný trend potvrdil zásadu, že sázející mají zájem především o navýšení nejvyšších výher před zvýšením velkého množství nejnižších výher o relativně nízkou částku."

Sazka, a.s. měla v r. 2009 tržby 10.7 mld. Kč, čistý zisk 1.3 mld. Kč a přibližně 500 zaměstnanců.

neděle, 5. prosince 2010

Facebook Deals

Facebook byl a je považován za zázračné dítě. Ohromuje narůstajícím počtem uživatelů (500 mil. v r. 2010), průměrnou dobou, kterou na něm lidé tráví (okolo 23h měsíčně), počtem sdílených fotek (3 miliardy) apod. Podobně jako YouTube a Twitteru mu ale bylo často vyčítáno, že nezhodnocuje investice, čili že dostatečně navydělává.

To by se ale brzy mohlo změnit. Facebook totiž počátkem listopadu představil službu Deals, jejímž cílem je úžeji propojit uživatele s podniky. Základem Deals je slevový systém pro uživatele mobilní aplikace. Tato aplikace nejprve pomocí GPS zjistí, kde se uživatel nachází, a následně mu zobrazí nejbližší obchody a restaurace. Pro tento účel Facebook již dříve představil doplňkovou službu Places. Obchody, kterých je na Facebooku kolem 1,5 milionu, mají možnost nabídnou uživatelům slevu či jinak zvýhodněný nákup. Do systému je samozřejmě zakomponována samotná páteř Facebooku - přátelé. Obchod si totiž může zvolit podmínky slevy, např. že s vámi musí přijít tři přátelé.

Nová služba je zatím v beta verzi a Facebook všechny slevové akce musí schválit. V reklamních materiálech jsem také nenalezl podrobnosti o platbě za tuto službu, takže nad Deals visí otazník ohledně příjmů. Možnou překážkou může být i nedostatečná penetrace iPhonem a dalšími chytrými mobily za hranicemi US anebo rezistence vůči sdílení informací o tom, kde se právě kdo nachází. Reuters nicméně zmínilo čtyřnásobný růst příjmů Googlu po představení služby AdWords. Uvidíme, stane-li se tak i případě Facebooku.

Bottom line: Co z toho plyne pro vývoj služeb?

Nerestriktivní byznys model. Facebook mohl přístup na své stránky jednoduše zpoplatnit měsíční taxou. Ztratil by tím zřejmě většinu uživatelů a vytvořil podhoubí pro konkurenci, ale vydělal by na těch, kteří zůstali. Touto cestou se vydal britský deník Times a funguje to. Facebook ale zvolil přístup Googlu: nechal službu zdarma a zároveň aktivně zapojil obchody tím, že vytvořil systém incentiv.

Zdroj: Financial Times, 3/11/2010