pátek, 29. dubna 2011

Service Surgery: Vědecká knihovna Hradec Králové (I)

Minulý týden vyšla v Lidovkách čtivá architektonická recenze Adama Gebriana (PDF, 2MB) na budovu vědecké knihovny v Hradci Králové. Knihovnu navrhli architekti z Projektilu, stavba byla dokončena v r. 2008 a stala se nositelem ocenění Stavba roku 2009.

Zaujalo mě, že přes svůj strohý vzhled byla knihovna citlivě zasazena do prostředí a od prvopočátku byla plánována pro potřeby čtenářů. Nechybí promyšlené nasvícení kruhovými okny na bocích i střeše, místa pro setkávání i pro klidné studium. "Knihovna v Hradci Králové je skvělá stavba, která si zaslouží velmi kultivované a rozmyšlené užívání," shrnuje Gebrian.

Ale co měkká stránka věci? Dosahují služby obdobně vysoké úrovně?

Rozhodl jsem se to prozkoumat trochu blíž. Dnes přináším krátký přehled webových služeb a zítra vyrážíme do Hradce.

Web: Rozcestník, podobně jako budova ...

Knihovna by na webu měla přinášet několik služeb: katalog, přístup k elektronickým zdrojům a čtenářskému účtu, přehled služeb a základní informace jako registrace, otevírací doba apod.

Web je graficky atraktivní, minimalisticky jen bílo modrý podle loga knihovny. Za vyzdvihnutí stojí výrazný odkaz na vstup do katalogu, který šetří čas stálým návštěvníkům, hledajícím konkrétní titul, a hned pod ním přístup k účtu.

Na stránkách vůbec objevíte spoustu zajímavého. Knihovna vydává Občasník X (podle tvaru budovy), pořádá vzdělávací kurzy, nabízí zkušební přístup do databází, vede seznam novinek a srozumitelně vysvětluje, jaké služby naleznete přímo na místě.

... ale pojatý jen jako fasáda

Web by ale potřeboval trochu učesat. Nejenže je velmi strohý - u novinek by mohl být ilustrační obrázek nebo stručný úvod - ale především není zcela logicky uspořádaný.
Osobně jsem řešil následující scénář: Knihovna dostala pozitivní architektonickou recenzi, ale rád bych si ji prohlédl osobně o víkendu. Jaká je otevírací doba v sobotu a neděli?
Začal jsem tím, že jsem hledal pod prvním odkazem Úvodní stránka, který obsahuje Provozní informace. Tudy ale cesta nevedla, dozvěděl jsem se, že si mohu pronajmout nebytový prostor. Zkusil jsem tedy Knihovní řád v kategorii Pro veřejnost. Ani zde to nešlo, ale přečetl jsem si o vnitřní směrnici ochraně osobních údajů. Konečně v panelu zcela vpravo O knihovně jsem nalezl Otevírací dobu.

A to jen proto, abych se dozvěděl, že knihovna má v sobotu od 9 do 12 a v něděli je zavřena celý den. Ihned mi vytanuly na mysli dvě otázky. Zaprvé, proč je v sobotu otevřeno jen tři hodiny? Chystám-li se něco studovat, budu muset neustále hlídat čas. Zadruhé, proč je prokristapána v neděli zavřeno!? Nedávno jsem na KISKu upozorňoval na to, že knihovny musí změnit zaměření, jestli si chtějí udržet uživatele. Musí být vnímány jako centra poznání, potkávání a vůbec inspirace. Přijde mi proto nelogické se v tak inovativní (a službami nabité) knihovně držet zažitých pravidel a mít zavřeno zrovna v dny, kdy má veřejnost nejvíce času.

[Mimochodem, později jsem si na stránkách všiml, že Otevírací doba je i v samostatném sloupci zcela vpravo, ovšem až zcela dole (podobně jako odkaz na jazykové mutace!) na mém 800 pixelů vysokém monitoru (stále se optimalizuje pro 724?).]

Celkem vzato, web knihovny sice vypadá hezky, ale je statický; připomíná stránky výstavy moderního umění, není zdaleka tak funkční, jak by se slušelo a jak jsme zvyklí od NTK nebo MLP. Architektuře stránek se očividně nevěnovalo tolik pozornosti jako budově. Na rozdíl od ní jsou ale úpravy ještě proveditelné a stránkám by prospěly.

Jsem zvědav, jak to bude vypadat na místě... (Pokračování zde).

sobota, 23. dubna 2011

Řídí vaši firmu zákazník?

Kniha Patricie Seyboldové Outside Innovation, která se mi nedávno dostala do rukou, rozhodně stojí za pozornost. Seyboldová se v ní věnuje problematice uživatelských a prouživatelských inovací. Jaký je v těchto dvou skupinách rozdíl?

Lego: Směr určují uživatelé

Uživatelské inovace pochází od samotných uživatelů. Jde o nápady, které vyplynou z používání produktu a na které při vývoji nikdo ani nepomyslel. Seyboldová otevírá knihu studií firmy Lego kolem roku 2000. Lego neudrželo krok s nástupem digitálních technologií a potýkalo se s klesající poptákou po stavebnicích.

Nový impuls měla firmě dodat řada Mindstorms, robotické, programovatelné hračky. Už samotné Mindstorms byly nápadem vůdčích uživatelů, v tomto případě akademiků, kteří od 70. let psali pro roboty z Lega programy k výuce informatiky. Produkt byl komerčně velmi úspěšný a brzy se objevil hack firmwaru, což otevřelo nové použití Mindstorms, např. jako přístroje na limonádu. Lego ale nezasáhlo, naopak vytvořilo vlastní fóra pro učitele a nově se objevující segment dospělých uživatelů a uspořádalo soutěže ve stavbě inovativních řešení.

Druhá generace produktu byla zcela ovlivněna uživatelskými inovacemi. Lego použilo software napsaný pro počítače Mac, tehdy převažující ve školách, a založilo Mindstorms User Panel, kam vybralo vůdčí uživatele. Skupina zahrnovala spoluautora knihy pro pokročilé Extreme Mindstorms, programátory a také učitele, a provázela proces vývoje postřehy v privátní online diskusi. Lego později pilotovalo produkt mezi širší komunitou a nakonec zpřístupnilo kód formou otevřené licence.

Na případovce Lego mě zaujalo zejména intenzivní zapojení uživatelů od počátku do konce životního cyklu produktu. Nejenže zákazníky baví, když mají podíl na vývoji, ale očividně to přináší i komerční příležitosti pro firmu, o úzkém provázání se skutečnými potřebami zákazníků nemluvě. Jen připomenu, že Sony vůdčí uživatele zažalovala ihned poté, co prolomili kód ovládající robopsa Aibo (více ve Svobodné kultuře).

Staples.com: Zákazník uprostřed vývoje

Prouživatelské inovace nemusejí nutně pocházet od uživatelů samotných, ale řeší probémy z jejich pohledu. Řetězec kancelářských potřeb Staples řešil krizi identity. Zákazníci si značku pletli s konkurencí, zisky byly přinejlepším přidušené a firma celkově ztratila původní energii. Řešení měla přinést kampaň That was easy zacílená na zjednodušení služeb a změny pohledu na zákazníky.

Staples si objednala rozsáhlý výzkum, který zahrnoval jak pozorování přímo v prodejnách, tak i na pracovištích, kde probíhaly pravidelné objednávky nejčastěji prostřednictví katalogu nebo webu. Výzkum odhalil, že zákazníkům vadí industriální vzhled prodejen, že nerozumí organizaci e-shopu a že je rozčiluje komplikovaný slevový systém. Firma si to vzala k srdci, rebrandovala prodejny, zjednodušila objednávání přes internet a zastřešila proces vyřizování slev, který měla na starosti externí firma.

Případovka Staples podle mého názoru poukazuje na nezbytnost podrobného výzkumu mezi uživateli a také na to, že službu netvoří jen fyzická prodejna. Web je podobně důležitým kontaktním bodem a vzájemná provázanost je klíčová.

----

V Outside Innovation je podobných případovek řada, další naleznete na blogu autorky.

Inovační knihovna kapitána Nema

Půjčte si knihu o inovacích
Akutualizováno 28.4.

Milan Muška založil v rámci své open innovation platformy Nautillus také knihovnu. Půjčuje z ní knihy na inovační témata lačným zájemcům.

Proč? "Otevřená inovace a crowdsourcing jsou přístupy, které hýbou světem. V Nautillu jsme se proto rozhodli zpřístupnit knihy, které jsou považovány za základní zdroje informací o těchto a dalších tématech, také ostatním zájemcům o tuto problematiku. Naší motivací je realizace vize, kdy všichni budeme vědět, že prostřednictvím otevřené inovace a vlastního aktivního přístupu můžeme realizovat svůj potenciál, kreativitu, znalosti a talent. Motivací pro nás může být jak uznání a seberealizace tak peněžní odměna, ale i možnost našeho zlepšování v určitém směru. Nebuďte na hledání řešení sami," vysvětluje Milan.

Ten nápad se mi líbí, sám jsem si už půjčil Chesbrougha a naposledy Outside Innovation. Také jsem Milanovi navrhnul, aby seznam rozšířil o pár mých titulů v rámci Projektu 21.

Aktuální seznam naleznete zde.

Knihy vám můžeme buď zaslat poštou, anebo si je můžete vyzvednout u Milana v Hradci Králové či u mě v Praze. V každém případě ale pište na info@nautillus.cz.

Inovacím ahój!

sobota, 16. dubna 2011

Innovation Day 13. května

Innovation Day Prague May 2011
Chystá se další Innovation Day. Dopoledne se bude diskutovat na téma inovace jako konkurenční výhoda, hlavním řečníkem bude Henning Grossmann z Technoparku v Curychu. V odpolední části se chystají semináře se širokým tématickým záběrem od forecastingu přes inovace ve službách až po smart grid. Z přednášejících, kterých bylo zatím zveřejněno poskrovnu, bych vypíchl Stefana Gabriela, šéfa intraprenerské větve 3M.

13. května 2011, Kongresové centrum v Praze. Vstup 700 - 1800 Kč.

http://www.innovationday.cz/

neděle, 10. dubna 2011

Český Drucker na každý den

Ta kniha je po vizuální stránce odfláknutá. Computer Press si již tradičně nedal vůbec záležet na titulce, vnitřním uspořádání ani doprovodné grafice.

Pak taky forma glos (většina vycházela v Euru 2007 - 2010) na různá témata je trochu odrazující. Přelétávání z tématu na téma, opakování motivů a informací - to není příliš koncepční a nečte se v kuse moc dobře. Navíc Ivan Pilný má osobitý psaný projev, který je spíš zaznamenáním myšlenkových pochodů, než učesaným žánrem.

ALE.

Když tohle překousnete, kniha vás odmění. Ivan Pilný, zakladatel české pobočky Microsoftu, dnes známý jako investor z pořadu Den D, v ní reflektuje aktuální témata okolo podnikání: inovace, financování, plánování, investování apod. A dělá to s nadhledem a z pohledu zkušeného člověka.

Pilný vlastně hraje roli českého Petera Druckera. Ne že by vytvářel nové teorie manažerského chování, či formuloval globální trendy. Naopak, Pilný je boří a nabízí velmi pragmatický pohled na věc. Líbí se mi, že donutí k zamyšlení nad skutečnou podstatou věcí způsobem blízkým českému čtenáři.

Nedaří se vám plánování podle GTD? Zkuste pár základních pravidel jako dělat nejprotivnější povinnosti nejdřív, aby se později nevynořily v nejhorší okamžik, anebo rovnou vyhazujte časopisy, o kterých si říkáte, že je pravděpodobně projdete později. Střežíte výborný podnikatelský nápad jako oko v hlavě? Zkuste ji prodiskutovat s lidmi, kterým věříte, zeptejte se potenciálních zákazníků, myšlenka jako taková nemá hodnotu.

Myslím, že tohle je potřeba. Pokud věříme, že podnikat nelze bez perfektního nastavení procesů a komplikované tržní analýzy, jak to autoritativně tvrdí příručky lidí, kteří nikdy nepodnikali, půjde to ztuha. Hlavní poselství knihy se proto dá shrnout jednoduše: přemýšlejte nad tím, co děláte, nenechávejte se svázat konvencemi, učte se z chyb a hlavně nezapomínejte, že je třeba si celý proces také užít.