Co nového na CeBIT 2012?

Právě jsem se vrátil z Hannoveru, kde do soboty probíhá veletrh digitálních technologií CeBIT. Měl jsem bohužel pouhý den a půl, ale i to stačilo na návštěvu nejdůležitějších pavilonů veletrhu. Tady je to nejzajímavější, na co jsem tam narazil.

Detekce emocí pomocí videa

Frauenhofer Institute měl dle mého názoru nejsilnější prezentaci na veletrhu. Prezentoval mimo jiné čipy zabudované do fotbalových míčů s doprovodným analytickým rozhraním, autonomního robota pro přepravu zavazadel na letišti anebo software pro bezpečné rozdělení mobilu na pracovní a osobní. Zajímavé na všech prezentacích bylo, že FI ukazoval i složité technologie srozumitelnou formou na ukázkách, do kterých zapojoval veřejnost.

Jedna z nejzajímavějších věcí na FI stánku bylo rozpoznávání emocí, věku a dalších parametrů pomocí videa. Ačkoli to nebylo nejpřesnější, reálně to již běhá a lze očekávat, že dojde k brzkému nasazení např. v reklamě.

Ovládání pomocí zraku a rozšířená realita pro automobily

Zrakové ovládání je silným tématem současného výzkumu na poli ICT. Firma Tobii prezentovala několik řešení, mimo jiné klasickou arkádovou hru Eye Asteroids kompletně ovládanou pouze očima (což vypadalo nejprve dost zvláštně). Jeden z výzkumných institutů prezentoval použití eye-trackingu v autě. Na základě pohybu očí řidiče a hlasových povelů typu „Co je toto za budovu“, palubní počítač poskytoval informace o okolí.

Indukční nabíjení elektromobilů

Frauenhofer prezentoval také prototyp autonomního pohybu aut, který by v budoucnu měl zajistit komunikaci mezi vozy a pohyb bez řidiče na bázi jakési HD GPS. Zajímavou součástí modelu bylo indukční dobíjení baterií elektromobilů, které nevyžaduje výměnu vybitých článků a ni připojení kabelu. Tato technologie je již ve fázi nasazení do několika prototypů a reálně jezdí.

Pokročilá robotika a sensory

V robotice jsem postřehl dva trendy. První je směřování robotů k lidštější podobě, zajímavý je vývoj hlavně na poli jemné motoriky rukou. Druhým trendem je autonomní pohyb spojený s umělou inteligencí tak, aby se roboti do jisté míry dokázali sami zorientovat v prostředí a jednat i v situaci, kdy nemají dostatek informací.

Druhým výrazným vývojem v této oblasti je zkoumání možností použití sensorů, a to jak ve výzkumu (např. monitoring šíření zvířecích nemocí), tak v komerční praxi (např. inteligentní oblečení nebo lékařské aplikace).