Několik povedených videí

Nejprve jedno virální, které zajistilo značnou pozornost malé švýcarské obci. Díky J.!

Video z aktuální kampaně Siriusu na zvýšení informovanosti o situaci lidí s postižením. Díky M.!

Zamyšlení nad tím, že obvyklé perspektivy mohou být občas dost těsné...

Na podobné téma, ovšem tentokrát o focus groups (díky Laďka S!). "This is called a wheel" - to je prostě killer!

Parádní inovace takové komodity jako jsou semínka pro zahrádkáře. Nápad, který se účastnil James Dyson Award. Zaznělo na dnešní prezentaci Jána Košturiaka v rámci Inovační akademie.

(Ano, uznávám, to poslední video by se dalo prodat lépe, zaujal mě spíš nápad a vizuální informace drží déle:)

Inspirace: Vizualizace kalendáře eventů eClubu ČVUT

Parádní a jednoduchá vizualizace eventů. Oceňuji použití velikosti bublin pro odlišení důležitostí speakerů a eventů. Chybí mi jen jasné vymezení toho, co znamenají barvy, a zvýraznil bych, že akce nad osou jsou v HUBu a akce pod osou na ČVUTu.

Zdroj: ČVUT

Díky za tip Maroši!

Reflex o právech autorů

V dnešním Reflexu mi vyšla krátká glosa na téma autorského práva. Zde je její přepis. Otázka zněla:

Dovedete si představit, že bude zrušeno autorské právo?

Ne. Autor, který investuje svůj čas a úsilí do tvorby něčeho nového, co je přijímáno širší veřejností, má právo na odměnu. K tomu autorské právo sloužilo, slouží a bude sloužit nadále. Jeho zrušení by znamenalo paradoxně návrat k menší otevřenosti, potlačení tvorby a spoustě byrokracie při dohadech o licencích.

Tím ale neříkám, že stávající podoba autorského práva je nadále udržitelná. Zdaleka není, protože technologie zásadně proměnily trh, pro který bylo vytvořeno. Dnes nemusíte čekat, až se film dostane do kin, a proč taky? Je to drahé, zážitek trvá jen chvíli a ještě dostanete porci reklam místo ledu do koly. Proto pirátství lze - do určité míry! - chápat jako poptávku trhu po změně v oblasti distribuce a obchodního modelu. Zčásti se už změna děje, viz projekty Domino či Hulu.com.

Místo úvah o rušení je tedy potřeba hledat vhodný evoluční krok, který by zaručil hodnotu oběma stranám, jak autorům, tak veřejnosti. Lze uvažovat o změně z opt-out na opt-in, obnovovacích poplatcích jako u patentů anebo nástavbách jako je Creative Commons.

Foto: Reflex.cz

Facebook v. Astrid: Nerozhodně

Předem díky všem, kteří se zúčastnili bleskového výzkumu. Musím uznat, že má hypotéza o tom, že Facebook je považován v pracovním životě za něco nevhodného ba zapovězeného, se nepotvrdila. Asi také proto, že všichni, kdo na výzkum odpověděli, ho používají přímo jako pracovní nástroj.

Klikněte na obrázek pro jeho zvětšení.

Proč jsem se ale zrovna na toto ptal? Jedna ze služeb, které fandím, jednoduchý více-platformový organizér úkolů Astrid, nedávno změnila vzhled. Když jsem ji poprvé asi před rokem instaloval, vévodila jí úzká tmavě modrá linka na horním okraji obrazovky, kterou doprovázela uživatelská fotka vpravo a bílá na pozadí. Na letmý pohled zaměnitelné s Facebookem. Po inovaci je rozložení přibližně stejné, jen linka je světle modrá.

Možná, že to byly interní směrnice mého tehdejšího zaměstnavatele, možná jen moje falešná obava, ale pokaždé, když jsem spustil Astrid, měl jsem pocit, že jsem na Facebooku, který jaksi na pracoviště nepatřil (tedy rozhodně to nebyl používaný nástroj). Z tohoto důvodu jsem Astrid přestal používat na desktopu a později ji opustil vůbec, protože přes mobil samotný neměla takový smysl.

Ovšem co z toho plyne pro vývoj služeb? Změna designu Astrid mě přivedla k úvaze, zda platí poučka produktového managementu, která říká, že produkt by měl využívat předchozí znalosti uživatele odjinud, aby se umírnil prvek novosti. Ten většinou budí odmítavé emoce spíše než naopak (lidé se přeučují na nové pomalu). Proto řada aplikací používá buttony známé z Officů. Proto je na úsporných žárovkách uvedena svítivost v ekvivalentu těch "standardních". Proto se hovoří o hybridních autech a vůbec všech hybridních věcech, které zavádějí přechodný (méně bolestný) krok od jedné technologie ke druhé.

Znamená to ale, že byste měli služby designovat odlišně od těch, které asociují něco negativního (i když třeba jen v určitém kontextu)? Chtělo by se říci ano, nejen pro výše uvedené, ale také pro nedostatek vlastní kreativity, který se s kopírováním cizích motivů pojí. Takový závěr bych ale pronášel s větším sebevědomím, kdyby se ukázalo, že Facebook nemá na pracovišti co pohledávat. Tak tomu ale u vás není, proto končí souboj Astrid v. Facebook zaslouženou plichtou.

Jak se díváte vy na design interfaců podobý těm známým, ať již pozitivně či negativně přijímaným?

Výzkum: Používáte Facebook v práci?

Mám pro vás malý úkol. Zkuste se zamyslet nad tím, jestli v práci používáte Facebook a k čemu.

Pak vyplňte tento krátký dotazník, nebo jen odpovězte na otázku v pravém horním rohu blogu.

Výzkum slouží jako podklad pro článek, který píšu o používání známých interfaců ve službách. Jde mi o to zjistit, jestli je Facebook vnímán jako věc, která na pracoviště nepatří a proto nemá smysl designovat podobný interface pro business služby jako třeba task manager Astrid.

Výsledek bude 10.2. na Drzé cihle. Díky za Váš čas.

Foto: Physorg