pátek, 30. března 2012

Přijďte na hnusné kafe a okousaný sendvič

JIC pořádá další akci Coffee Break, což je networking zaměřený na výměnu zkušeností mezi lidmi z malých firem a startupů.

V dubnu nás čeká téma Efektivní marketing, kam dorazí Jiří Rýdl z Centrum Holdings, Cristina Muntean z MediaEd a Bára Nevosádová z TwoBits. Mix posluchačů bude pestrý, potkáte se s lidmi z JICu, firmami z inkubátoru, firmami z Brna a okolí a spoustou dalších.

Registrace je zdarma, ale počet míst omezen na 40, tak neváhejte. Akce se koná 25.4. na Jihomoravském inovačním centru od 9 do 12 hodin. Vstup zdarma.

čtvrtek, 29. března 2012

Hurá do knihoven za lepším designem!

Petr Škyřík a jeho tým z KISKu se rozhodli udělat jednu ztřeštěnou věc, do které jsem se zapojil hned, jak jsem se o ní dozvěděl. Vzali totiž doslova název knihy, o níž tu byla řeč, a na květen zorganizovali Cestu za lepším rozhraním po předních českých knihovnách. Bude se na ní zkoumat design služeb, potřeby uživatelů a role knihoven vůbec. Na každé z celkem sedmi zastávek bude čekat prohlídka a workshop na témata týkající se marketingu, fyzického a digitálního rozhraní, řízení inovací atd.

Čeká nás Brno, Zlín, Ostrava, Hradec, Olomouc, Praha a Plzeň. Doprovázet a mluvit budou Olga Biernátová, Petr Škyřík, Eva Güntherová, Laďka Suchá, Tom Bouda a já. Na cestě budeme od 14. do 17. května.

Jsem pyšný na to, že něco takového v ČR vzniklo a o to víc, že to pochází z tolik kritizovaného akademického prostředí. Věřím, že takto intenzivní přístup ke zkoumání služeb knihoven z pohledu uživatele dá knihovníkům čerstvý impuls a ukáže jejich práci z nové perspektivy.

Jsou věci, které prostě stojí za to. Tak jedem!

sobota, 24. března 2012

Jak často má zákazník pravdu?

Výtah z článku How Often Is The Customer Right? Richarda Bransona, zakladatele skupiny Virgin, na Openforum.com

Jak byste se zachovali, pokud se na vás obrátí zákazník a bez sebemenšího důvodu bude chtít něco nákladně změnit na své objednávce? Pokud rozjíždíte svůj první byznys, může se stát, že si vzpomenete na rčení "zákazník má vždy pravdu" a uděláte rozhodnutí, které vás bude stát spoustu těžce vydělaných peněz.

Z mojí zkušenosti vyplývá, že jít s davem není vždy tou nejmoudřejší volbou. Pravidlo zákaznické neomylnosti pochází od Henryho Gordona Selfridge, zakladatele známého londýnského obchodního řetězce. Přežilo dosud, protože je populární mezi marketéry, ale v praxi se nepoužívá, poněvadž je jeho slepé dodržování velmi nákladné. Pravda je, že zákazníci sice mají pravdu ve většině případů, nikoli však vždy.

Nesmíte také zapomenout, že váš personál je důležitým zástupcem značky, takže jeho potřeby by měly být řazeny nad ty zákaznické. Nejde o to, aby se vaši lidé cítili nadřazeně, ale budovat firmu na premise, že zákazníkovi se neodporuje nejde jakbysmet. Když se budete držet toho, že zákazník má vždy pravdu, seberete vlastním lidem možnost vyjednávání a ti nakonec skončí na straně nespokojených klientů. Pokud uvádíte na trh něco nového, očekávejte negativní reakce tak jako tak. Je ale důležité rozlišit první vlnu nevole a skutečné odmítnutí.

Základem špičkových zákaznických služeb je proto především ocenění vašeho personálu a poskytnutí dostatku svobody při jednání se zákazníky. Personál často disponuje silnými vyjednávacími schopnostmi a dbá na budování dobrých vztahů. Pokud toto správně podpoříte, docílíte toho, že zákazník dostane přesně to, co chce, protože na druhé straně bude člověk, který udělá maximum pro porozumění jeho potřebám. Vaším mottem by se pak stane: "Zákazník si vždy myslí, že máme pravdu".

Celý text k dispozici v angličtině na openforum.com

čtvrtek, 8. března 2012

Co nového na CeBIT 2012?

Právě jsem se vrátil z Hannoveru, kde do soboty probíhá veletrh digitálních technologií CeBIT. Měl jsem bohužel pouhý den a půl, ale i to stačilo na návštěvu nejdůležitějších pavilonů veletrhu. Tady je to nejzajímavější, na co jsem tam narazil.

Detekce emocí pomocí videa

Frauenhofer Institute měl dle mého názoru nejsilnější prezentaci na veletrhu. Prezentoval mimo jiné čipy zabudované do fotbalových míčů s doprovodným analytickým rozhraním, autonomního robota pro přepravu zavazadel na letišti anebo software pro bezpečné rozdělení mobilu na pracovní a osobní. Zajímavé na všech prezentacích bylo, že FI ukazoval i složité technologie srozumitelnou formou na ukázkách, do kterých zapojoval veřejnost.

Jedna z nejzajímavějších věcí na FI stánku bylo rozpoznávání emocí, věku a dalších parametrů pomocí videa. Ačkoli to nebylo nejpřesnější, reálně to již běhá a lze očekávat, že dojde k brzkému nasazení např. v reklamě.

Ovládání pomocí zraku a rozšířená realita pro automobily

Zrakové ovládání je silným tématem současného výzkumu na poli ICT. Firma Tobii prezentovala několik řešení, mimo jiné klasickou arkádovou hru Eye Asteroids kompletně ovládanou pouze očima (což vypadalo nejprve dost zvláštně). Jeden z výzkumných institutů prezentoval použití eye-trackingu v autě. Na základě pohybu očí řidiče a hlasových povelů typu „Co je toto za budovu“, palubní počítač poskytoval informace o okolí.


Indukční nabíjení elektromobilů

Frauenhofer prezentoval také prototyp autonomního pohybu aut, který by v budoucnu měl zajistit komunikaci mezi vozy a pohyb bez řidiče na bázi jakési HD GPS. Zajímavou součástí modelu bylo indukční dobíjení baterií elektromobilů, které nevyžaduje výměnu vybitých článků a ni připojení kabelu. Tato technologie je již ve fázi nasazení do několika prototypů a reálně jezdí.

Pokročilá robotika a sensory

V robotice jsem postřehl dva trendy. První je směřování robotů k lidštější podobě, zajímavý je vývoj hlavně na poli jemné motoriky rukou. Druhým trendem je autonomní pohyb spojený s umělou inteligencí tak, aby se roboti do jisté míry dokázali sami zorientovat v prostředí a jednat i v situaci, kdy nemají dostatek informací.

Druhým výrazným vývojem v této oblasti je zkoumání možností použití sensorů, a to jak ve výzkumu (např. monitoring šíření zvířecích nemocí), tak v komerční praxi (např. inteligentní oblečení nebo lékařské aplikace).

pondělí, 5. března 2012

Zákazníci nejsou ovce aneb Point v Trend Marketingu

O design služeb je v poslední době čím dál větší zájem, o tom není pochyb. O systematickou inovaci služeb se zajímá odborná veřejnost i média. Také aktuální číslo Trend Marketingu se zabývá použitím designu služeb v praxi. A tak trochu je to i naše zásluha.

Diskuse se posunuje od teorie k praxi

Není to poprvé, co Trend Marketing zabrousil do vod designu služeb. Je to více než rok, co nám vyšel článek nazvaný „Design služeb na obzoru“, který přinesl jako vůbec první základní informace o nové disciplíně. Stáhněte si ho zde.

Aktuální článek „Služby viděné očima zákazníka“ posunuje diskusi od obecného úvodu do komerční praxe. Je založen na etnografickém výzkumu prodejního stojanu Optiscont, který jsme dělali pro e-shop Brýledomů.cz. Řízené pozorování zákazníků firmě odhalilo mnoho předností, ale i řadu nedostatků v procesu nákupu. Společně jsme posléze vytýčili několik doporučení pro vývoj další verze a také několik obecných principů, o nichž jsme před časem také již psali.

Pokud vás zajímá více, například to, jaký segment trhu je nejméně loajální a potřebuje tudíž nejlepší design služeb, aby udržel zákazníky, stáhněte si kompletní článek tady.

Optiscont má už druhou verzi

Mezi napsáním článku a jeho vytištění uplynulo několik měsíců, a tak se situace na straně Optiscontu posunula. Firma představila druhou verzi stojanu, kterou můžete nalézt v ordinaci očního lékaře v Benešově. Nový design vizuálně zdůraznil, že od levných a kvalitních brýlí zákazníka dělí jen tři jednoduché kroky. Zmizela problematická obrazovka pro manuální zadávání optometrických údajů a nahradil ji scanner, který odesílá data na centrálu ke zpracování. Zákazníkům je k dispozici také asistentka, která jim pomůže s prvními kroky při užívání zařízení.

Převzato z blogu What's the Point agentury The Point Design, kterou jsme založili s Katkou Kánskou na podporu rozvoje designu služeb u nás.

Knihy o koučování

Zase se mi potvrdilo, že čím déle se něčím zabýváte, tím více se toho ze zdánlivé prázdnoty ukazuje. Když jsem minulý týden začal blíže zkoumat pro jeden projekt metody koučinku, našel jsem sotva pár diplomek a několik zahraničních knih. Stačilo ale vytrvat, usilovně googlovat, zajít do knihovny a najednou se otevřela celá škála publikací na toto téma v češtině.

Pokud stojí na začátku a hledáte, kde najít informace o koučování, tady je stručný výčet toho, co jsem našel:
  • Atkinson, M. Koučink - věda i umění. Portál.
  • Dembkowski, S. a kol. 7 kroků efektivního koučování. Computer Press.
  • Fischer-Epe, M. Koučování: Zásady a techniky profesního doprovázení. Portál.
  • Parma, P. Umění koučovat. Alfa Publishing.
  • Suchý, J., Náhlovský, P. Koučování v manažerské praxi. Grada.
  • Whitmore, J. Koučování: Rozvoj osobnosti a zvyšování výkonnosti. Management Press.
Pokud potřebujete jednu, volte 7 kroků efektivního koučování. Pokud hledáte českého odborníka, googlujte Petra Parmu z Institutu systemického koučování.

čtvrtek, 1. března 2012

Posloucháte techno?

Techno není pro tyto stránky úplně obvyklé téma, ale vem to čert. Tuhle scénu sleduju už tak dlouho a intenzivně, že se tomu prostě nemůžu vyhnout. Navíc se toho právě děje spousta nového a nemělo by nás to minout.

Jako příloha britského plátku o elektronické hudbě Mixmag právě vyšlo cd New Horizons s nahrávkami nové generace techno djů, kterou nakompiloval matador Richie Hawtin, kanadsko-německý hudební inovátor a majitel labelu M-nus. Je tam dost vaty, ale i pár dobrých věcí, jako Volcano od Whyt Noyz. Hawtin je zajímavý tím, že neustále zkouší nové věci nejen po stránce hudební, ale vyvíjí také vlastní hardware a vlastně inovuje i business model pro svůj label, který nabízí veškerou hudbu online k poslechu zdarma.

Mimo New Horizons vyšlo v poslední době pár skutečně prvotřídních desek, takže zde je miniexkurze do současných vod minimal techna.
Techno má na krku přes dvacet let existence, prošlo si vlnami zájmu i nezájmu, zažilo vinyly, mp3ky, final scratch, cd playery, virtuální mixpulty, samplování a mnoho dalších technologií. Před deseti lety bylo hodně tvrdé, teď je funky. Pořád je ale tady a tvoří tu nejlepší hudební kulisu bouřlivého technologického rozvoje kolem nás. Prostě "Techno as it should be - technological".